MARA???

Creation

Music

Actions

LARPy*

Ponor

Fórum

DEEP PURPLEgalery
Anglický kvintet vznikl v Hamburku (SRN) v roce´68 po rozpadu britské kapely Roundabout. Úplně první koncert kapely proběhl v dánském Tasipuru 20.4. ´68. Název skupiny navrhl Ritchie Blackmore podle oblíbené skladby jeho babičky v podání dvojice April Stevens a Nino Tempo. První výraznější úspěch Deep Purple se dostavil ještě tentýž rok v červnu, při vydání singlu "Hush / One More Rainy Day" (# 4 v USA) na kterém se ještě podílel první zpěvák kapely Rod Evans a baskytarista Nick Simper. Debutové album "Shades Of Deep Purple" se objevilo na prodejních pultech 3. září ´68. O rok později se ke trojici Jon Lord, klávesy, Ian Paice, bicí a Ritchie Blackmore, kytara, přidal nový zpěvák Ian Gillan a baskytarista Roger Glover. V srpnu ´70 pronikla tato nová sestava do singlových žebříčků s písní "Black Night" (# 2 GB). Deep Purple v tomto období přitvrdili svůj zvuk a zařadili se mezi nejvlivnější skupiny počátku 70. let. Tento vývoj dokumentují také jejich výborná alba "In Rock", "Fireball", "Machine Head", "Made In Japan", "Who Do We Think We Are" a "Burn". K singlovým úspěchům pak patří především skladba "Smoke On The Water" (# 4 USA; # 21 GB ´73) inspirovaná požárem u švýcarského jezera. (Požár vznikl 3.12. ´71 v Montreaux Casino na ženevském jezeře během vystoupení Franka Zappy a jeho Mothers Of Invention a zničil celou budovu.) Od roku ´72 začalo ve skupině docházet ke konfliktum. Po červnu ´73 Rogera Glovera vystřídal baskytarista Glenn Hughes. Po natočení alba "Burn" (´74) byl napjatou atmosférou v kapele znechucený Ian Gillan nahrazen novým zpěvákem Davidem Coverdalem. V této nové sestavě vyšlo album "Stormbringer". Roku ´75 odešel kytarista Ritchie Blackmore, který nebyl spokojený s novým "funky" soundem kapely. Až do rozpadu Deep Purple v polovině roku ´76 zastoupil Blackmora američan Tommy Bolin (1.8.´51), který se podílel n albu "Come Taste The Band" (září ´75) svoji zvláštní hrou, jenž byla jakýmsi konglomerátem funky, blues a jazzu. Poslední koncert v sedmdesátých letech kapela odehrála 15.3. ´76 v liverpoolském Empire Theatre. Po necelých čtyřiceti minutách zůstal na pódiu mezi převrhnutými hammondkami a vztekle rozkopnutými bubny jen kytarista Tommy Bolin, který po chvíli zmizel s omluvným gestem. Snad i následkem tohoto traumatu Tommy zemřel 4.12. ´76 v hotelu Newsport na Miami pod vlivem drog na srdeční zástavu. Po téměř osmileté pauze se v dubnu ´84 pětice opět sešla v nejslavnější sestavě a začala vydávat nová alba, ze kterých "Perfect Strangers" (listopad ´84) představovalo první studiovou desku skupiny po 11 letech. Tato zdařilá, platinová LP deska se v Británii usadila na pátém místě. Toto album přineslo technicky dokonalý, vyzrálý a do nového kabátu oblečený tvrdý rock, ještě nepoznamenaný Blackmorovým příklonem k hudbě pro rozhlasové stanice. V lednu ´87 vyšlo ve stejné sestavě LP " The House Of Blue Light". Počátkem devadesátých let zaskočil Gillana americký zpěvák Joe Lynn Turner a podílel se na slabším albu "Slaves And Masters". V roce ´92 se skupina potřetí sešla ve své nejproslulejší sestavě (Blackmore - Gillan - Glover - Lord - Paice) a po novém, červencovém albu "The Battle Rages On..." se vydala na turné v jehož pruběhu odešel v prosinci ´93, po koncertu v Helsinkách, stále vzteklejší Ritchie Blackmore. Zaskočil ho výborný kytarista Joe Satriani. Od počátku roku ´96 se v kapele objevil na postu kytaristy američan Steve Morse (28.7. ´54; Hamilton, Ohio) se kterým vyšlo album "Purpendicular". 25. května ´98 tato stabilizovaná sestava vydala své šestnácté studiové album "Abandon".Své doposud poslední turné s filharmonickým tělesem zahájila kapela Deep Purple 1.9. ´00 v Buenos Aires. Evropská šňůra začala 30.9. v belgických Antverpách a 10.10. ´00 vystoupila kapela Deep Purple, za doprovodu symfonického orchestru v pražské Paegas aréně. Deep Purple doposud prodali více než osmdesát miliónů zvukových nosičů. Nejslavnější, klíčová alba "Deep Purple In Rock", "Fireball", "Machine Head" a "Made In Japan" vyšla o čtvrt století po původním vydání znovu ve zvláštní výroční (25th Anniversary Edition) , remastrované edici a navíc obsahují také do té doby nevydané skladby, úryvky ze studiových sessions a remixované verze některých skladeb.