Cestování duší


Následující řádky jsou natolik pravdivé, nakolik jim sami dokážete uvěřit… Proto se jim, prosím, snažte věřit co nejvíce.
Základní úvahou je myšlenka paralelních vesmírů. Ten náš je jedním z jejich nekonečného množství. V každém tom vesmíru existujete vy; někde jste nachlup stejný, někde se lišíte v tom, že jste minulé úterý vstali levou nohou a v jiném jste po smrti, nebo jste se ani nenarodili. Uvažujme, že tyto vesmíry plynou ve stejném čase, tj. teď, ale v jiných rozměrech, tudíž se nedá o nějakém umístění vůbec hovořit…
A teď ta důležitá otázka - co se stane když v tomhle vesmíru umřete? - Mnozí by řekli: "Nic, tak budu mrtvej," nebo "…se reinkarnuju." Popravdě má moje teorie s reinkarnaci dost společného. A to "cestování" duše někam jinam. Oním jinam mám na mysli jiný paralelní vesmír. Zní to asi trochu zmateně a ještě zmatenější to bude, tak vše uvedu na jednom příkladu: Vlastimil jede autobusem ze školy, stejně jako každý školní den, je mu 13 a do narozenin mu zbývá přesně 15 minut. Vlastimil sedí v autobuse jenž se přesně za 15 minut vybourá, přičemž všichni cestující zahynou (i Vlastimil). Vlasta se přesně ve chvíli havárie podívá na hodinky. Zemře a už nikdy by neměl zjistit jestli mu už bylo 14… Ano v tomto vesmíru došlo k havárii, ale Vlastimil o ničem netuší a jede autobusem dál, až domů, ale v jiném vesmíru. Jeho duše se v momentě smrti (ale to není přesné, viz. níže) přesunula do jiného paralelního vesmíru, ve kterém k havárii vůbec nedošlo… Něco jako filmový střih, ale mnohem rychlejší - prakticky okamžité. Tady Vlastík ví, že právě ve chvíli, kdy se podíval na hodinky, odbíjeli jeho 14 narozeniny…
Mnozí tom teď vidí pár nevychytaných much, takže je teď vychytáme:
1. Jak to, že si "zcestovalá duše" nepamatuje ani chvíli před smrtí. Např. když by byl Vlastimil svázaný na kolejích a dvě minuty koukal jak se k němu blíží vlak. Kam se v druhém vesmíru poděly ty dvě minuty v paměti Vlastimila?
Prostě a jednoduše ty dvě minuty zůstanou v první realitě…
2. Kdy tedy člověk zemře, když před každou smrtí jeho duše "odcestuje" do vesmíru, kde se ze smrtelné situace bez obtíží dostane?
Duše přestane cestovat v paralelních vesmírech ve chvíli, kdy tělo zemře stářím (opotřebováním)…
3. Co se stane s duší toho "Vlastimila" do kterého duše z mrtvého vcestuje?
To je na mé teorii nejzajímavější. Duše se z těl "nevyhazují", ale řekněme spojí. Vždyť oni dva Vlastíci mají až do osudného momentu veškeré vzpomínky naprosto stejné. Narodili se ve stejnou chvíli, mluví, spí, mrkají současně do doby, kdy jeden Vlastimil zemře a jeho duše v okamžiku vlétne do Vlastíka druhého, takže Vlastík ani nepozná, že změnil "schránku", nebo se do té jeho někdo "nastěhoval". Žije dál, jakoby se nic nestalo. A taky se vlastně nic nestalo, minulý vesmír žije s mrtvím Vlastou a tenhle je stejně jedním z mnoha, ve kterých Vlastík ještě žije…
Pokud jste pochopili předchozí řádky, tak jste určitě přišli nato, že ačkoliv na vás za dvě vteřiny spadne meteor, tak o tom nebudete vědět, budete stejně dál číst tuhle teorii a přitom už budete v jiném vesmíru. Ano to je pravda, stejně jako to, že umíráte každou chvíli a aniž byste o tom věděli, tak ve vás koluje mnoho vašich duší zamotaných do jedné, která je ovšem taky jednou z mnoha, které cestují mezi paralelními vesmíry. A přitom jsou všechny ty duše jen jedna, jste to vy.
Tak co uvěřili jste? Jestli ano, tak vězte to hlavní: Pokud uvažujeme o smrti - o totální smrti, po které už dál nežijete (vylučte prosím veškeré myšlenky na reinkarnace, ráje, pekla a podobné posmrtné jevy) jako o nejhorší věci co vás může potkat, tak z toho vyplývá… Co už vás to trklo? Došlo vám, že zemřete až za mnoho krásných let, až se vaše tělo nějakém vzdáleném vesmíru opotřebuje? Z toho přece vyplývá, že právě v tento moment a v každý další žijete nejlepší život, jaký jste mohli žít….

MARA ©