Všem čtenářům následujících řádků: Úvahu (svou ironií spíše fejeton)j jsem sepsal na na základě svých poznatků, takže vše co budete číst se vám může zdát jako komické a však jednotlivé části jsou inspirovány činy, pocity a vyjádřeními jednotlivých osob z mého blízkého a vzdáleného (i toho nejvzdálenějšího) okolí. Takže, ač se vám budou některé řádky zdát neskutečné, pravda je opačná, maximálně jsem si ji dovolil jen malinko zironizovat. Věřte že velká část nastávajících generací je taková, dokonce i někteří dnes 15 letí mají za sebou přečtenou jen čítanku a 2 články z novin… .
Upřímnou soustrast těm hlupákům...

"Kniha? No, fuj..."


Kolikrát jsem se již ptal mnoha svých kamarádů, přibližně mého věku,:"Četls někdy tuhle knížku?" a od oněch mladistvých se mi více než často dostalo odpovědi:"Ne, víš já moc nečtu, nebaví mě to."
A já se ptám proč? Ne, proč nečtou, ale proč je to nebaví. Je to asi důsledkem mnoha faktorů, hlavně to nástupem nových technologií a tudíž usnadňováním všedních věcí. Už to tak zkrátka je; žijeme v době pokroku - a to velmi rychlého pokroku.
A vše kvůli jednomu, kvůli informacím. Celý svět dychtí a bezhlavě, co nejrychleji se žene za co nejnovějšími a nejrozsáhlejšími informacemi.
Je snadné spustit CD-éčko, poslechnout si návod jak zapnout pračku, přitom se podívat na televizní zprávy, tj. pokochat se pohledem na "drastické záběry" umírajících lidí, ještě večer skočit na internet, stáhnout si aktuální seznam nejpopulárnějších her, plus referát do češtiny, přičemž nezapomenout na stránky banických Huligens. A pak celý šťastný a plný nových "zážitků" hupsnout do postele, odSMSkovat pár zpráv a usnout.
Oto únavnější je otevřít knihu a nahlédnout do onoho starého a nesnesitelně pomalého světa , kde to, co dnes označujeme jako informace, je zapleteno do nějakého zdlouhavého příběhu.
Např. bajky - než se člověk dozví poinu, musí se prokousat nesčetnými řádky, plnými rozhovory a činy hloupých zvířátek a pak se ještě zamyslet nad dějem - pak teprve onu pointu, totiž ono mravní ponaučení nalezne.
A tak je to s každou knihou, která má vlastní příběh.
Málokterý mladík, nebo mladice (ty však o něco více)čte jen pro vlastní pobavení. -Pobavení to je to, co každému vždy z mysli unikne, když pomyslí na knihu. Pobavení, neboli vlastní duševní obohacení krásným, nepopsatelným zážitkem.
Ale kdo nikdy nezkusí, nepochopí. Kéž si adolescent moderní doby sám od sebe přečte knihu. Další si vezme s očekáváním něčeho podobného, je však překvapen, ta druhá se mu líbí více - a tak si půjčí další - pokud možno stejného žánru (není zde ovšem řeč o sportovních magazínech) a za chvíli se z něj stane úplně jiný člověk. Člověk mnohem šťastnější, vyrovnanější a moudřejší.
Ale nutit našeho mladistvého k tomu, aby si přečet vaši oblíbenou knížku? Tak to je, jak kdysi jeden moudrý Řek řek`:Vanitas vanitatum et omnia vanitas!*

written by MARA


*marnost nad marnost a vše je marnost